Rybičky 48: „Nejsme těmi, kdo by měl kázat o punku.“

Kutnohorskou pop-punkovou formaci Rybičky 48 můžeme již bez okolků zařadit mezi stálici české hudební scény. Na svém kontě mají tři studiová alba, spoustu koncertů po celé České republice a hlavně obrovskou základnu fanoušků. iPUNK.cz si popovídal s baskytaristou a zpěvákem Kubou Rybou. Pokud vás zajímá názor Rybičkek 48 na hudební kritiku či jak vypadal start jejich aktuálního turné s Mandrage, přečtěte si následující řádky.

O kapele Rybičky 48 je známo, že se kamarádí nejen v dodávce při cestách na koncerty, ale také ve společném bytě. Platí to pořád nebo už zvítězila ponorková nemoc?
Platí to pořád. Kapela od úplnýho začátku funguje hlavně na kamarádství a to nejen co se týče hrajících členů, ale i našeho manažera. Jsme prostě 4 kamarádi, kteří mají společné zájmy a zálibu. Ve společném baráku tedy bydlíme pořád, teď už to bude rok. Plánovali jsme to na rok maximálně na dva, takže momentálně se rozhodujeme, jestli si budeme stále užívat společného bydlení nebo budeme každej investovat do nějakého vlastního bydlení. Ponorka rozhodně není, jestli to dopadne tak, že se půjdeme každý do svýho, tak si myslím, že to bude velkej nezvyk, protože to výborně funguje.

Projevilo se nějakým způsobem společné bydlení na vaší tvorbě?
Určitě. I když si výborně rozumíme, tak jsme každej úplně jiná individuální osoba, takže jestli u nás někdy byly nějaký minimální problémy, tak při společným bydlení tyhle problémy pominuly a to je samozřejmě znát i na písničkách, který momentálně děláme. Jelikož všichni normálně pracujeme, tak je výhodou, že večer když se sejdeme doma, tak si můžeme zahrát.

V nedávné době jste se účastnili série dobročinných akcí „Nejmilejší koncert“ na podporu dětí z dětských domovů. Jaké pocity ve vás účast na tomto projektu zanechala?
Určitě to bylo hodně zajímavý. Na většině akcí s námi vystupovaly kapely, zpěváci a zpěvačky nebo taneční skupiny z dětských domovů. Děcka byly absolutně bezvadné, a i když měly lehkou trému při vystupování před větším množstvím lidí, tak se toho zhostily naprosto výborně a bylo to velký oživení koncertů. Navíc šlo všechno ze vstupnýho na jejich aktivity, tak doufáme, že jim to pomohlo nakoupit nástroje a různý doplňky, který se jim pro jejich zájmy hodí. Určitě něco podobnýho plánujeme i do budoucna.

Ve svých písničkách si často děláte legraci z dnešního vnímání punku. Jaký je tedy podle vás odkaz punku pro dnešní společnost?
Neděláme si srandu z dnešního vnímání punku, děláme si legraci z určité sorty lidí, kteří „punk“ propagujou. My rozhodně nejsme ti, kteří by mohli kázat o tom, jak má punk vypadat. Nikdy jsme se za punkery nepovažovali a ani o to nestojíme. My jsme byli vždycky my a nikdy jsme se moc nekastovali do nějaký širší skupiny lidí. Vždycky jsme si dělali prdel ze sebe a z ostatních. A to budeme dělat i nadále. Muzikou jsme se chtěli vždy bavit a bavit ostatní. To děláme a baví to nás a spousty lidí. Je jasný že náš humor neosloví každýho, ale s tím jsme ani nepočítali. Sto lidí sto chutí. A k tomu punku ještě. Mám spustu známých v punkových kapelách. A už jsou to legendy českého punku nebo začínající punkový kapely, který tomu věřej. S nima si na pivo klidně sednu a oni se mnou… a smějeme se stejným věcem. Když si ale čtrnáctiletej kluk vezme na sebe tričko s Che Guevarou, chodí pouze na punk.cz, poslouchá pouze sex pistols a před tím než musí domu, tak kopne na důkaz revoluce do plechovky… tak to k smíchu je. Zpíváme o tom v písničce Viva la revolucion z nový desky, ke který budeme teď točit klip. Jednou se nám totiž skutečně stalo, že jsme stáli frontu v Mekáči a před náma byli čtyři „opravdoví“ punkeři, oháknutý přesně podle příručky. Začali nám nadávat do komerčáků a podobně. Dvě minuty potom si objednali 4 lehký koly a 8 hamburgerů. Proto se tam zpívá punkáči v mekáči revoluce vymýšlej… Proti punku jinak nic nemáme. Každej a si dělá a věři v co chce, pokud to neomezuje svobodu jinýho člověka.

V punkrockové scéně se často řeší tzv. komerčnost jednotlivých kapel. Co povíte vašemu fanouškovi, když za vámi přijde a řekne vám: „Dobrý, ale jste na mě moc komerční.“?
Slovo komerční se používá tak často, že se stává samo komerčním. Odpovím takto: “Muzika mě baví a není pro mě nic lepšího, než se živit tím co mě baví. Hrát v kapele je práce jako každá jiná, jen je možná zábavnější. Má spousty výhod a nevýhod, ale jinak je to úplně stejný jako dělat zedníka, číšníka, podnikatele nebo cokoliv jinýho. Musíme být v tolik a v tolik tam a tam… když jdeme na pódium, tak nikoho nezajímá, jestli je ti špatně nebo dobře a musíš ze sebe dát vždycky všechno na 100%. Lidi si to zaplatili a chtějí tě vidět, jak si koncert užívᚠs nima, protože další příležitost k tomu budou mít třeba až za rok. Jak říkám, má to svý pro i proti, ale rozhodně se nestydím za to, že máme za koncerty peníze – tedy jsme komerční.

Argumentem, že si ze všeho děláte legraci, se oháníte docela často, což může vyvolávat názor, že jsou vám důležité věci ukradené. Zkuste tento názor vyvrátit a přesvědčit čtenáře iPUNK.cz, že se zajímáte i o jiné témata než jsou láska, sex a pařby. Zajímají se Rybičky 48 třeba o politiku?
Kapela Rybičky 48 si dělá hrozně ráda ze všeho prdel. Jsme mladí a láska, sex a pařby nám ještě nejsou cizí. V soukromém životě jsme ale samozřejmě lidi, kteří mají někdy na hovno náladu, nemoci, ztráty v rodině a všechny ty hnusný běžný věci, který potkaj bohužel každýho. I když je takových věcí poměrně dost, tak se naše kapela rozhodla o nich nezpívat. Do budoucna tedy určitě neplánujeme písně s názvy jako: „Dostal jsem AIDS“, Můj pes zemřel“ nebo „Zkurvená politika“. Přes týden normálně makáme a o víkendech si nechceme negativními texty zasírat hlavy. Necháváme to raději na jiných kapelách, který na to mají náladu, udělají to určitě líp.

Rybičky 48 – start Nebepeklo tour v Brně

Špatnou náladu nechala trojice z Kutné Hory doma i na začátku koncertní šňůry „Nebepeklo tour“, kterou společně s plzeňskými Mandrage odstartovali koncem září v Brně. Není tajemstvím, že zmíněná seskupení lákají především mladší posluchače a brněnský koncert nebyl v tomto ohledu žádným překvapením. Okupanti českých hitparád z nedávné doby, Mandrage, vstoupili na pódium jako první a ihned se od svých příznivců dočkali vřelého přivítání formou zvukové vlny vyšší frekvence (jednoduše pištění). Obměněný playlist plzeňské kapely byl zvolen výborně a po celou dobu vystoupení udržoval početný dav pod pódiem v pohybu. Škoda jen nevýrazného zpěvu, který jinak vydařenému koncertu ubíral na bodech.

Rybičky 48 jsou již suverénní koncertní kapela, která přesně ví, co na jejich cílovou skupinu posluchačů platí. Atmosféra ve vyprodaném brněnském klubu Metro to jen potvrdila. Nejeden hudební kritik či ortodoxní zastánce punku by se asi třepal hrůzou a návštěvu takového koncertu by bral jako trest, ovšem především děti školou povinné se bavily výborně. Zpěv Jakuba Ryby byl mnohem výraznější než jeho kolegy Vítka Starého z Mandrage a koncert celkově působil vyzráleji. Komunikaci s publikem stejně jako další gesta mají Rybičky vymyšlené důmyslně a dokonale pasují do vkusu svých posluchačů. Kritik nekritik, kutnohorská skupina slaví úspěch a start aktuálního turné to jenom potvrdil.

Předpokládám, že hlavní kulturní pozornost Rybiček 48 je upřena k hudbě. Zajímáte se ale i o jiná kulturní odvětví? Může se například stát, že vás fanoušci uvidí v hledišti Národního divadla?
V Národním divadle jsem byl naposledy na Sluhovi dvou pánů. Zbožňuju pana Donutila ve filmu i v divadle. Musím ale říct, že už je to pěkných pár let. Nemám moc čas na chození do divadla, ani na jiný kulturní akce. Občas zajdu do kina, ale to taky né moc často. Mám rád filmy a na ty se podívám v klidu doma.

Při koncertech a bezesporu i po nich si určitě všímáte vašich fanoušků. Jaký je podle vás průměrný fanoušek Rybiček 48?
Je to různý, podle toho, v jakým jsi městě. První řady vždycky zaberou ti nejmladší od čtrnácti do dvaceti let. Jsme muzika především pro mladý, ale nejsou výjimkou ani návštěvníci od dvaceti pěti do čtyřiceti. Těch je sice menší procento, ale taky chodí dost často.

V České republice patříte mezi ty skupiny, které kritika příliš nemusí, ovšem koncertní prostory bývají často více než slušně zaplněné. Jaké je vaše vysvětlení toho, že hudebním kritikům ležíte často v žaludku? Neplánujete třeba natočit příští album ve dvou verzích? Jednu pro kritiku a druhou pro fanoušky?
Neplánujeme. Někteří hudební kritici napíšou kritiku dobrou, někteří špatnou. I špatná kritika se dá napsat slušně. Někteří kritici, které znám osobně, na naší desku napsali kritiku ne zrovna pochvalnou, ale napsali jí slušně a takové kritiky si vážíme. Ale když někdo od začátku schválně hází špínu a chce jen urážet, tak a mi políbí prdel. Většina z těch zamindrákovanejch kritiků, kteří všechno jenom haní, jsou bývalí muzikanti, kterým se nepodařilo prorazit. Jestli jsou oni v životě nešastní a kompenzujou si to tímto způsobem, tak a jim je přáno. Naší kapele se sen splnil, a názory na desky a koncerty mě zajímají jen od našich fanoušků. Ti CD kupují, na koncerty chodí a užívají si je. Kdo nás nemá rád, tak a naše alba neposlouchá a na koncerty nechodí, přijde mi to logický.

Když už jsem nakousl novou desku, jak to s ní vypadá? Zaslechl jsem něco o začátku příštího roku…
Uvidíme, jak to budeme stíhat, protože máme teď hodně práce. Ale makáme už na nových písničkách. Dvě nebo tři jsou už téměř úplně hotový, asi šest písniček před dokončením a dále máme tak patnáct různých motivů, kterým se musíme ještě hodně věnovat. Každopádně jestli to všechno klapne, tak v lednu 2011 půjdeme do studia, ale když ne, tak se nic neděje. Nejsme už pod vydavatelstvím, takže máme dost času. Ven to půjde až v okamžiku, kdy se nám to všem bude líbit.

V jakém stádiu je příprava vašeho DVD? Bude mít formu klasického koncertního DVD nebo bude nějak speciální?
Ještě se pořád točí a během letních festivalů se ještě točit bude. Máme nahranej celej křest CD i s koncertem, ale nechceme vydávat klasický DVD jako koncertní záznam. Bude to spíš taková road movie. Záběry z koncertů tam samozřejmě budou, ale hlavně chceme zaznamenat atmosféru, kterou prožíváme na cestách, na hotelech, v zákulisí atd. Bude to určitě zajímavější, než kdybychom natočili jenom koncert.

Zastávky Nebepeklo tour:

23.10. Petrovice
28.10. Plzeň
29.10 Tábor
30.10. Jindřichův Hradec
5.11. Brozánky
6.11. Varnsdorf
12.11. Rokytnice nad Jizerou
13. 11. Staňkov u Plzně
19.11. Radnice u Plzně
20.11. Chlumec nad Cidlinou
26.11. Havlíčkův Brod
27.11. Jablonec nad Nisou
3. 12. Zlín
4.12. Horní Cerekev
6.12. Praha
9.12. Ostrava
10.12. Šumperk
11.12. Boskovice
17.12. Sušice
18.12. Jilemnice
25.12. Kutná Hora